Foto s příběhem
« předchozí    následující »
Atrakce zvaná Kalous ušatý
pdf   print

Atrakce zvaná Kalous ušatý

Název článku není daleko od pravdy, jelikož při fotografování se z celého okolí chodili dívat děti s rodiči na ty pěkné sovičky, které seděli na vysokých břízách. Začalo to tím, že jsem viděl v televizi spot o kalousech, kteří pravidelně zimují ve městečku kousek od Litoměřic. Rozhodl jsem se, že se tam mrknu a zkusím štěstí.

Ze sobotního focení v bavorském lese jsem byl drobek unavený, ale i přesto jsem se odhodlal vstát. Cink, cink, zvoní mi mobil – áha Zdeněk už je tady a já teprve ve spodkách, tak honééém. Naházeli jsme do auta bágly a vyrazili. Cestu nám zpříjemňovali daňci okolo silnic a spousta srnčí zvěře. Měl jsem nutkání každou chvíli zastavovat a zkusit si je nafotit, ale odolal jsem pokušení a jelo se dál. S velkým štěstím a mým dobrým orientačním smyslem jsme se dostali až k vytouženému místu.


Již před odjezdem mi bylo jasné, že nebude snadné se k nim dostat dost blízko. Ale že to bude až tak snadné, to jsme netušili ani jeden? (úsměv). Pravda je taková, že z počátku jsme měli drobek problémky, všechny sovy seděly vysoko, a když ne vysoko, tak byli otočené špatným směrem nebo jim před hlavou trčely větve. Nakonec jsme se dohodli s jedním majitelem menší loděnice, kde byli sovy na velké vrbě, kde to vypadlo o trochu lépe, co se přístupu týče.
Pomalu jsme se začali přibližovat, ale když jsme se dostali na pomyslný dostřel, tak některé sovy to nevydržely a mizeli na okolních stromech. Mimo to se zatáhla obloha a vytvořila onu krásnou plechovou oblohu, kterou má každý fotograf přírody velmi v oblibě.
Když jsem viděl, jak sovičky odlétají přes potok, řekl jsem si, že si na ně počkám na druhé straně a zkusím letovku. Stoupl jsem si k bříze a čekal, zatímco Zdeněk si užíval focení z blízka! Předpokládal jsem, že každou chvíli musí aspoň jedna z těch zbývajících sov odletět. Ne, zůstali tam sedět a i když vzdálenost mezi fotografem a sovou byla maximálně 5metrů, tak se ani nehnuly. Ne že se nehnuli, ale ani se naší přítomností příliš nevzrušovali.
Už jsem to nemohl vydržet a plný vzrušení jsem se vrátil pod vrbu s domněnkou, že si je nafotím hezky zblízka. A aby to bylo opravdu zblízka, vylezli jsme na přepravní kontejner a zvesela fotili. Dokonce jsme se dostali až na neuvěřitelnou vzdálenost 3,5 metru, kdy se mi celá sova nevlezla do hledáčku. Kdyby v tu dobu bylo lepší počasí, tak vznikají velmi pěkné snímky! Škoda, nemůžu mít všechno.
Ale i tak vznikly celkem pěkné záběry, já mám minimálně jeden a jsme spokojený. Má prostředí, netradiční pohled na fotografii a hezkou sovu jako bonus!
Focení jsem si užil v přítomnosti krásným ptáků a zvědavých (ze silnice přihlížejících na pár potrhlých fotografů) obyvatelů městečka.




20140114205509.jpg20130704140711.jpg20130607095231.jpg20120304135541.jpg20100908210220.jpg20100908181154.jpg



1

Komentáře
PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Žádné příspěvky nenalezeny!


© 2010 WildNature • Vytvořeno a hostováno Abtera, s.r.o.